Animefest 2006 - Fotoreportáž by McLobo
Umístění = kino Art, Kdy = Pátek odpoledne 5.5.2006
Děj = dovezení počítačové techniky, zprovoznění velkého i malého sálu, drobné práce (festovní ziny)
Děj = dovezení počítačové techniky, zprovoznění velkého i malého sálu, drobné práce (festovní ziny)
První pořadatelé. |
Výherci se mají na co těšit. |
I Christof přišel pomoci. |
Trpaslík obhlíží situaci. |
Kde se safra schovává J4m? |
A utíkejte kopírovat. |
Kde je ten prďola trpaslík? |
Každý něco hledá. |
Dolfa Spiderman. |
To musíš takhle a ... |
Malý sál hotov. |
Promítací místnost. |
Práce volá. |
Ohýbáme, přehýbáme. |
Umístění = kino Art, Kdy = Sobota a neděle 6-7.5.2006
Děj = Samotný fest
Děj = Samotný fest
Již se blíží začátek. |
Výzdoba. |
Ještě připravit fotoaparáty. |
A pověsit informace. |
Poslední úpravy u vstupu. |
Trpaslík dává pokyn k otevření. |
A už se valí. |
První návštěvník AF2006. |
Lidí bylo požehnaně. |
Pohled z druhé strany. |
Trpaslík ve frontě. |
Placky, placky placký! |
A nechybí ani cosplay. |
Příprava DDR. |
Pohoda venku. |
A už se skáče. |
Ještě to tu zeje prázdnotou. |
Docházejí přívěšky. |
Ostrava zavítala také do Brna. |
Hlavní sál se plní. |
Mnoho místa nakonec nezbylo. |
Asi tam něco ztratili. |
Trpaslík a Dolfa vítají na Festu. |
Slova se ujal i Skullman. |
Origami přednáška. |
Leian a soutěž v Cosplayi. |
Účastníci v soutěži. |
A fotilo se, fotilo. |
Pej a soutěž v Dabingu. |
Binárek také zavítal na fest. |
Animekvíz s Trpaslíkem. |
Mozkové závity pracovaly na 120%. |
J4m nikdy nespí. |
JBr spící a přednášející. |
JBr drbající a přednášející. |
JBr a Letem světem JPopu. |
Hlasovací lístky můžou být i zábavné. |
Mikey a přednáška Fan-made ren'ai hry. |
Přednáška Lišák uvádí. |
Výherci jsou již jasní. |
Všechny ceny. |
Všichni byli zvědaví. |
Vyhlášení výsledků soutěží. |
Výherkyně soutěže v cosplayi. |
Ceny byly šikovně umístěny :) |
Výherci v dabingové soutěži. |
Skullman a vyhlášení AMV. |
Vítězové AMV soutěže. |
Rychle pryč ze sálu. |
Ranní posezení. |
Fronta do malého sálu. |
Masu snídající. |
Malý sál ráno. |
Dolfa kontroluje Alucarda. |
Již se blíží konec. |
Zakončení Animefestu 2006. |
Únava si vybírá své oběti. |
Diskuze ohledně animefestu. |
Alucard má něco zalubem. |
Nechyběl ani Soul Calibur 3. |
Nerušit, počítám. |
J4m si odnáší suvenýr. |
Co to tu je za krámy. |
Dolfa velí k úklidu. |
Tak a mám oba. |
Příprava na odjezd. |
Pokémon v karetním provedení. |
Tvorba Origami v praxi. |
Já nespal, já uklízím. |
Vyklízení promítací místnosti. |
Ještě uklidit hlavní sál. |
A hurá domů! |
COSPLAY GALERIE
Kolektivní. |
Maid-ky. |
Albin a Ingi. |
Woko aka samuraj. |
Rinoa aka. Rin Tosaka (Fate/stay night). |
Bonusové fotky od Homna
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
 |
Porodní bolesti nejsou malé, ale cosi se rodí, co to bude těžko říct, snad to bude zdravé a nebude to úplně blbé ^__^
Málem přišlo i Lolita
aneb Monolog o letošním Animefestu, mně a pár dalších nezbytných věcech
aneb Monolog o letošním Animefestu, mně a pár dalších nezbytných věcech
Letos jsem byl pevně odhodlán se na Animefestu vyhnout jakékoli činnosti, například prodávání vstupenek a byl jsem rozhodnut se poflakovat, zevlovat, očumovat figurky (což nešlo, protože se žádné neprodávaly), chlubit se svým tričkem a vůbec se chovat úpadkově. Nakonec jsem svůj úmysl vylepšil nápadem sednout si krátce před osmou u vchodu Artu a posmívat se frontě lidí snažících se dostat dovnitř.
To druhé mi nevyšlo, protože jsem mírně zaspal, ale už někdy kolem desáté hodiny dopolední jsem se dokázal vyhrabat z domova. To první... Inu, krátce po mém příchodu se přede mnou začal Dolfa tak nenápadně dívat stranou, lehce se pohupovat a jakoby mimochodem říkat "nemůžu sehnat nikoho ochotného promítnout Hrob světlušek". Tomu se moc nelze divit, protože film se promítal v obědářsky nevděčný čas, tedy mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou. Ano, uhodli jste... před čtrnáctou hodinou jsem seděl v malém sále a brečel do klávesnice.
I don't know why I go to extremes
(I Go To Extremes, Billy Joel)
Ačkoli mám ve zvyku psát především o sobě, výše uvedený text se mého chování tentokrát překvapivě netýká. Čas od času - dá se říct na každém conu - totiž potkám osobu, která má freak faktor vyšší než já a předvede něco, co já bych ani nevymyslel. Jistým způsobem mě to těší. Tentokrát šlo o jednu, ehm, no jsem trochu na rozpacích, zda jí tak skutečně říkat... cosplayerku. Pokud jste náhodou tímto fenoménem naprosto nezastiženi, pak vězte, že se jedná o lidi převlékající se za svoji oblíbenou postavu. Proti tomu nic nemám, zejména v případě, že se třicetiletý hromotluk nepřevleče za desetiletou kouzelnou dívku, ba naopak, pokud je dotyčný člověk šikovný a soudný, může to vypadat dobře. Tady ovšem tkvěl problém v tom převleče. Na scénu totiž vhopkala svlečená slečna a představila se jako Hentai-chan.
Podle očitých svědků s ní pak proběhnul tento rozhovor (velmi volně citováno).
Moderující: "Cosplay máte na sobě?"
Hentai-chan (výraz cosplayerka v souvislosti s ní odmítám používat): "Ano."
Moderující: "A co to je?"
Hentai-chan: "Bobr."
Pro maximalizaci dramatického dojmu dodám, že Hentai-chan se "převlékala" do cosplaye přímo na chodbě.
Svým způsobem mě mrzí, že jsem nebyl svědkem této výstřednosti, myslím, že něco podobně zdařilého zase dlouho neuvidíme...
Vyhrnem si rukávy...
(jméno hitu nebudu uvádět, nechci být obviněn z propagace hnutí směřujících k potlačování a tak dále)
Odpoledne jsem jaksi neměl co dělat, tak jsem si přisednul k Dolfovi na bráně (tou dobou už skoro nikdo nechodil) a tvářil se, že také prodávám vstupenky. Sice mě ta zodpovědnost trochu děsila, ale zároveň jsem měl hřejivý pocit, že mohu být užitečný a pokud si někdo přijde koupit vstupenku, tak budu připraven vzbudit Dolfu, aby mu ji prodal. Náladu mi trochu zkazil Skullman, když přišel s náručí čerstvě vytištěných Festovních zinů a mě nezbylo, než jich pár také složit.
Posléze však vyvstal problém s naplněností kina i přestaly být prodávány vstupenky a nově příchozí zájemci byly záháněni prosbami, vyhrožováním, ranami, ti tvrdší jakýmisi koktejly, snad mléčnými (když mi je Skullman strkal do ruky tak mluvil cosi o molokových koktejlech) a na ty nejneodbytnější jsem vytáhnul svá růžová DVD se seriálem Cardcaptor Sakura. Ta zaberou vždy...
Jak jsem se posléze dozvěděl, dle svých vlastních chlubivě ukřivděných slov bylo vyhnáno i Lolita.
Masu je užitečný 24 hodin denně!
(to mě právě napadlo)
Tímto zahálčivým způsobem jsem se propracoval až k desáté hodině večerní, na niž program sliboval Binchou-tan ve velkém sále. Přiznávám, že hodina strávená ve společnosti děvčete, jehož každé oko (viděli jste to, viděli jste to? ovládnul jsem se a neudělal narážku na Woka!) je větší než Woko. Ehm, chci říct, než jeho vlastní tělo. Tedy tělo toho děvčete, nikoli... svist! slurp!!
Tak jsem se přesvědčil (stejně jako Villon o pár set let dřív) o neplatnosti rčení "pero silnější meče", nechal se seštupovat a mohu pokračovat pod vlídným dohledem mladého muže s katanou v psaní...
Zpátky tedy k Binchou-tan. Představa, že toto anime budu sledovat celou hodinu a na velkém plátně, mě děsila. Podobných odvážlivců a neuvážlivců zahrávajících si se svým zdravím se sešlo více, ke své úlevě jsme se dozvěděli, že poběží pouhé dva díly (12 minut každý), to snad přežijeme... Přesto se ukázalo, že třímetrové oči jsou nad síly mnoha přítomných a když se před Binchou-tan rozprostřela půvabná krajina a ona nadšeně vypísknula, z reproduktorů se vyvalila tak kawaii tlaková vlna, že zahnala i poslední jatečné. Alespoň ty dosud schopné pohybu. Já prchnul s výmluvou, že co nevidět (asi za dvacet minut) začínám promítat Jin Roh. Proto ta slova o mé užitečnosti.
Ike Ike Bokura no GunBuster!!
Po skončení Jin Rohu krátce před jednou v noci jsem pustil pár AMV a protože na mě přísným ok..., ehm, protože mě nekontroloval Dolfa, sáhnul jsem po výběru svých oblíbených kousků. Zejména jsem se těšil, jak bude publikum nadšeno z funny klipu "Comfortably Pat Labor", ale asi nikdo film Patlabor 2 neviděl. AMV na Cardcaptor Sakura jsem se zatím pustit neodvážil.
V jednu hodinu bylo vyvětráno (však mi taky celou dobu táhlo na nohy, jak je možné, že jsem tak blbej a nikdo mi neřekne, abych si nebral sandály?), lidé nepohodlně usazení a já s nadšením přidal do playlistu GunBuster a kliknul na tlačítko Play. Inu, toto mecha anime jsem už jednou viděl, ale opět na mě zapůsobilo. Jo jo, jak správně na přednášce o blafování pravil Lišák (teď mi došlo, že jsem ji nezmínil! Podle mého mínění zlatý hřeb programu, nebo aspoň jeden ze zlatých hřebů), už to není co to bývalo a taková anime se dnes netočí...
Potom skončil GunBuster, já se opět neodvážil pustit AMV na CCS, zkusil jsem najít někoho, kdo by promítnul Bible Black Gaiden a jeden dobrovolník se sám přihlásil slovy "vy tady budete promítat kreslené porno? tak já si to teda promítnu". Bez problémů to samozřejmě nebylo. Že se nenačítají titulky jsme zjistili již během úvodní soulože. Samozřejmě té v Bible Black. Tak jsme s těžkým srdcem přerušili promítání, pustili video znovu a zase nic. To už jsme začali být vážně mrzutí až skleslí, zejména kvůli představě, že úvodní scénu budeme muset shlédnout potřetí. Nakonec nám však titulky přestaly vzdorovat rychleji než kalhotky školačky a napotřetí jsme si tedy soulož vychutnali i s titulky. Dokonce i potlesk jsme za tento výkon sklidili! Během akce se nám povedlo několik hentai hlášek, za nejzdařilejší pokládám svoji závěrečnou "a teď mohu uspokojen odejít" na což se z publika ozvalo "to ti stačí málo" a já rudý rozpaky utekl.
O pár minut později jsem na chodbě potkal já-si-to-hentai-pustím-promítače který okamžitě spustil "fuj, co je to za kreslený prasečiny, jak se na to můžete dívat, vy úchylové? Normálně jsem někomu v hledišti řekl ať to pohlídá a zdrhnul jsem". No hlavně, že jsem to nemusel promítat já.
Zato krátký film Miloval jsem svoji mladší sestru (což není mé doznání, ale název toho anime) mě neminul. Byl jsem uklidňován slovy, že to vůbec není explicitní, ba naopak, jedná se o psychologické drama. Člověka který mi to tvrdil omlouvá jen fakt, že to sám neviděl. Beztak zábavné anime umocňovaly ještě reakce publika dosud rozdováděného z Bible Black. A když hlavní hrdinku začalo na tváři olizovat štěně a ona se šťastně smála a volala "to lechtá", z publika se v neblahém očekávání z možného vývoje ozvalo "to snad ne!". Naštěstí opravdu ne. A já se konečně odvážil pustit AMV na CCS...
Potom jsem v malém sále přečkal ještě pár anime, asi v deset hodin si koupil snídani a chroupavše rohlíky, očekával jsem Alucardovu přednášku o japonských hrách. Překvapilo mě, že nejen že nebylo narváno, ale přišlo celkem málo lidí (nikdo nevisel ze dveří a podobně). Jejich chyba, dozvěděli by se zajímavé věci. Například, že pokud mají stejně jako školačky z Bible Black (netušíte proč tento titul pořád zmiňuji?) touhu vyvolat démony, tak kvůli tomu není nutno souložit se svými spolužačkami a spolužáky, ale stačí si vystřelit mozek z hlavy.
A to je vše přátelé
Pak se pustil hraný Hrob světlušek, ve velkém sále se zakončoval Animefest, přičemž diváci přispěli mnoha cennými připomínkami a radami (mám podezření, že přispívali hlavně ti, co nebydlí v Brně a tedy jim nehrozí, že by se na případných vylepšeních museli sami podílet). Pěkný pokus byl třeba "neměli by lidé v cosplayích dostávat slevy na vstupné?". Nevím jak vám, ale mě představa zvýšeného počtu Hentai-chan připadá děsivá. Zejména pokud by v tomto cosplayi už opravdu přijeli a stáli ve frontě...
Po rozloučení s Kuromi-chan se diváci rozloučili i s akcí (až na pár skalních sledujících mírně opožděný Hrob světlušek), několik organizátorů a já se vydalo na hodinový oběd trvající 150 minut. Trpaslík se mi sice pokusil účast na obědě rozmluvit oznámením "Masu zůstává tady", ale já se nedal.
Ještě mi dochází, že jsem se chtěl Lišáka zeptat, co myslel větou "Brno není místo, kam by se odvážila slušná mladá dívka". S takovou nám bišinky přibývat nebudou. Ale nestinul jsem to, snad příští rok opět někdo Animefest uspořádá a pak to vyřídíme...
To druhé mi nevyšlo, protože jsem mírně zaspal, ale už někdy kolem desáté hodiny dopolední jsem se dokázal vyhrabat z domova. To první... Inu, krátce po mém příchodu se přede mnou začal Dolfa tak nenápadně dívat stranou, lehce se pohupovat a jakoby mimochodem říkat "nemůžu sehnat nikoho ochotného promítnout Hrob světlušek". Tomu se moc nelze divit, protože film se promítal v obědářsky nevděčný čas, tedy mezi dvanáctou a čtrnáctou hodinou. Ano, uhodli jste... před čtrnáctou hodinou jsem seděl v malém sále a brečel do klávesnice.
I don't know why I go to extremes
(I Go To Extremes, Billy Joel)
Ačkoli mám ve zvyku psát především o sobě, výše uvedený text se mého chování tentokrát překvapivě netýká. Čas od času - dá se říct na každém conu - totiž potkám osobu, která má freak faktor vyšší než já a předvede něco, co já bych ani nevymyslel. Jistým způsobem mě to těší. Tentokrát šlo o jednu, ehm, no jsem trochu na rozpacích, zda jí tak skutečně říkat... cosplayerku. Pokud jste náhodou tímto fenoménem naprosto nezastiženi, pak vězte, že se jedná o lidi převlékající se za svoji oblíbenou postavu. Proti tomu nic nemám, zejména v případě, že se třicetiletý hromotluk nepřevleče za desetiletou kouzelnou dívku, ba naopak, pokud je dotyčný člověk šikovný a soudný, může to vypadat dobře. Tady ovšem tkvěl problém v tom převleče. Na scénu totiž vhopkala svlečená slečna a představila se jako Hentai-chan.
Podle očitých svědků s ní pak proběhnul tento rozhovor (velmi volně citováno).
Moderující: "Cosplay máte na sobě?"
Hentai-chan (výraz cosplayerka v souvislosti s ní odmítám používat): "Ano."
Moderující: "A co to je?"
Hentai-chan: "Bobr."
Pro maximalizaci dramatického dojmu dodám, že Hentai-chan se "převlékala" do cosplaye přímo na chodbě.
Svým způsobem mě mrzí, že jsem nebyl svědkem této výstřednosti, myslím, že něco podobně zdařilého zase dlouho neuvidíme...
Vyhrnem si rukávy...
(jméno hitu nebudu uvádět, nechci být obviněn z propagace hnutí směřujících k potlačování a tak dále)
Odpoledne jsem jaksi neměl co dělat, tak jsem si přisednul k Dolfovi na bráně (tou dobou už skoro nikdo nechodil) a tvářil se, že také prodávám vstupenky. Sice mě ta zodpovědnost trochu děsila, ale zároveň jsem měl hřejivý pocit, že mohu být užitečný a pokud si někdo přijde koupit vstupenku, tak budu připraven vzbudit Dolfu, aby mu ji prodal. Náladu mi trochu zkazil Skullman, když přišel s náručí čerstvě vytištěných Festovních zinů a mě nezbylo, než jich pár také složit.
Posléze však vyvstal problém s naplněností kina i přestaly být prodávány vstupenky a nově příchozí zájemci byly záháněni prosbami, vyhrožováním, ranami, ti tvrdší jakýmisi koktejly, snad mléčnými (když mi je Skullman strkal do ruky tak mluvil cosi o molokových koktejlech) a na ty nejneodbytnější jsem vytáhnul svá růžová DVD se seriálem Cardcaptor Sakura. Ta zaberou vždy...
Jak jsem se posléze dozvěděl, dle svých vlastních chlubivě ukřivděných slov bylo vyhnáno i Lolita.
Masu je užitečný 24 hodin denně!
(to mě právě napadlo)
Tímto zahálčivým způsobem jsem se propracoval až k desáté hodině večerní, na niž program sliboval Binchou-tan ve velkém sále. Přiznávám, že hodina strávená ve společnosti děvčete, jehož každé oko (viděli jste to, viděli jste to? ovládnul jsem se a neudělal narážku na Woka!) je větší než Woko. Ehm, chci říct, než jeho vlastní tělo. Tedy tělo toho děvčete, nikoli... svist! slurp!!
Tak jsem se přesvědčil (stejně jako Villon o pár set let dřív) o neplatnosti rčení "pero silnější meče", nechal se seštupovat a mohu pokračovat pod vlídným dohledem mladého muže s katanou v psaní...
Zpátky tedy k Binchou-tan. Představa, že toto anime budu sledovat celou hodinu a na velkém plátně, mě děsila. Podobných odvážlivců a neuvážlivců zahrávajících si se svým zdravím se sešlo více, ke své úlevě jsme se dozvěděli, že poběží pouhé dva díly (12 minut každý), to snad přežijeme... Přesto se ukázalo, že třímetrové oči jsou nad síly mnoha přítomných a když se před Binchou-tan rozprostřela půvabná krajina a ona nadšeně vypísknula, z reproduktorů se vyvalila tak kawaii tlaková vlna, že zahnala i poslední jatečné. Alespoň ty dosud schopné pohybu. Já prchnul s výmluvou, že co nevidět (asi za dvacet minut) začínám promítat Jin Roh. Proto ta slova o mé užitečnosti.
Ike Ike Bokura no GunBuster!!
Po skončení Jin Rohu krátce před jednou v noci jsem pustil pár AMV a protože na mě přísným ok..., ehm, protože mě nekontroloval Dolfa, sáhnul jsem po výběru svých oblíbených kousků. Zejména jsem se těšil, jak bude publikum nadšeno z funny klipu "Comfortably Pat Labor", ale asi nikdo film Patlabor 2 neviděl. AMV na Cardcaptor Sakura jsem se zatím pustit neodvážil.
V jednu hodinu bylo vyvětráno (však mi taky celou dobu táhlo na nohy, jak je možné, že jsem tak blbej a nikdo mi neřekne, abych si nebral sandály?), lidé nepohodlně usazení a já s nadšením přidal do playlistu GunBuster a kliknul na tlačítko Play. Inu, toto mecha anime jsem už jednou viděl, ale opět na mě zapůsobilo. Jo jo, jak správně na přednášce o blafování pravil Lišák (teď mi došlo, že jsem ji nezmínil! Podle mého mínění zlatý hřeb programu, nebo aspoň jeden ze zlatých hřebů), už to není co to bývalo a taková anime se dnes netočí...
Potom skončil GunBuster, já se opět neodvážil pustit AMV na CCS, zkusil jsem najít někoho, kdo by promítnul Bible Black Gaiden a jeden dobrovolník se sám přihlásil slovy "vy tady budete promítat kreslené porno? tak já si to teda promítnu". Bez problémů to samozřejmě nebylo. Že se nenačítají titulky jsme zjistili již během úvodní soulože. Samozřejmě té v Bible Black. Tak jsme s těžkým srdcem přerušili promítání, pustili video znovu a zase nic. To už jsme začali být vážně mrzutí až skleslí, zejména kvůli představě, že úvodní scénu budeme muset shlédnout potřetí. Nakonec nám však titulky přestaly vzdorovat rychleji než kalhotky školačky a napotřetí jsme si tedy soulož vychutnali i s titulky. Dokonce i potlesk jsme za tento výkon sklidili! Během akce se nám povedlo několik hentai hlášek, za nejzdařilejší pokládám svoji závěrečnou "a teď mohu uspokojen odejít" na což se z publika ozvalo "to ti stačí málo" a já rudý rozpaky utekl.
O pár minut později jsem na chodbě potkal já-si-to-hentai-pustím-promítače který okamžitě spustil "fuj, co je to za kreslený prasečiny, jak se na to můžete dívat, vy úchylové? Normálně jsem někomu v hledišti řekl ať to pohlídá a zdrhnul jsem". No hlavně, že jsem to nemusel promítat já.
Zato krátký film Miloval jsem svoji mladší sestru (což není mé doznání, ale název toho anime) mě neminul. Byl jsem uklidňován slovy, že to vůbec není explicitní, ba naopak, jedná se o psychologické drama. Člověka který mi to tvrdil omlouvá jen fakt, že to sám neviděl. Beztak zábavné anime umocňovaly ještě reakce publika dosud rozdováděného z Bible Black. A když hlavní hrdinku začalo na tváři olizovat štěně a ona se šťastně smála a volala "to lechtá", z publika se v neblahém očekávání z možného vývoje ozvalo "to snad ne!". Naštěstí opravdu ne. A já se konečně odvážil pustit AMV na CCS...
Potom jsem v malém sále přečkal ještě pár anime, asi v deset hodin si koupil snídani a chroupavše rohlíky, očekával jsem Alucardovu přednášku o japonských hrách. Překvapilo mě, že nejen že nebylo narváno, ale přišlo celkem málo lidí (nikdo nevisel ze dveří a podobně). Jejich chyba, dozvěděli by se zajímavé věci. Například, že pokud mají stejně jako školačky z Bible Black (netušíte proč tento titul pořád zmiňuji?) touhu vyvolat démony, tak kvůli tomu není nutno souložit se svými spolužačkami a spolužáky, ale stačí si vystřelit mozek z hlavy.
A to je vše přátelé
Pak se pustil hraný Hrob světlušek, ve velkém sále se zakončoval Animefest, přičemž diváci přispěli mnoha cennými připomínkami a radami (mám podezření, že přispívali hlavně ti, co nebydlí v Brně a tedy jim nehrozí, že by se na případných vylepšeních museli sami podílet). Pěkný pokus byl třeba "neměli by lidé v cosplayích dostávat slevy na vstupné?". Nevím jak vám, ale mě představa zvýšeného počtu Hentai-chan připadá děsivá. Zejména pokud by v tomto cosplayi už opravdu přijeli a stáli ve frontě...
Po rozloučení s Kuromi-chan se diváci rozloučili i s akcí (až na pár skalních sledujících mírně opožděný Hrob světlušek), několik organizátorů a já se vydalo na hodinový oběd trvající 150 minut. Trpaslík se mi sice pokusil účast na obědě rozmluvit oznámením "Masu zůstává tady", ale já se nedal.
Ještě mi dochází, že jsem se chtěl Lišáka zeptat, co myslel větou "Brno není místo, kam by se odvážila slušná mladá dívka". S takovou nám bišinky přibývat nebudou. Ale nestinul jsem to, snad příští rok opět někdo Animefest uspořádá a pak to vyřídíme...
FUN GALERIE >> zde
Cony a Go
Rok 2005:
Rok 2006:
Rok 2007:
Rok 2008: